2.8 C
Prague
4.12.2022
Zdraví

Minulé karantény bránily chorobám, ale vedly k masovým hrobům a rasismu

Nahořklé příběhy minulých nákaz.
Nápad vyčlenit lidí, kteří mohou přenášet nakažlivou chorobu, není nový. Objevil se celá staletí předtím, než došlo k prvním úmrtím na nový koronavirus, ebolu či SARS.

Podrobný návod na karanténu malomocných můžete najít již v Bibli a izolace nemocných se zmiňuje například iv Hippokratova díle o epidemiích.

Vyčlenění nakažených patří mezi nejstarší a nejužitečnější epidemiologické opatření, které lidstvo zkoušelo.

Historie kromě úspěchů ukazuje i případy, kdy se karanténa stala nástrojem nenávisti a útisku.

Na přístav museli čekat
Přestože se o nakažlivosti některých onemocnění spekulovalo už dlouho, koncept karantény oficiálně zavedli až Benátky koncem 14. století. Evropa v té době čelila velké morové epidemii, onemocnění usmrtilo přibližně dvacet milionů obyvatel.

Lidé tehdy netušili, že původcem onemocnění mohou být drobné bakterie či viry. Odpozorovali však, že proudění lidí, obzvláště prostřednictvím lodí, zjevně napomáhá šíření nebezpečné nemoci v přístavech po celém světě.

Benátčané se proto rozhodli zavést formální systém, jak se před smrtící chorobou bránit.

Benátky nechávali lodě a jejich posádku dočasně kotvit během 40 dnů na viditelném místě s vyvěšenou žlutou vlajkou. Teprve potom mohla posádka vstoupit do přístavu. Vzor kupeckého státu později následovaly i další velké přístavy.

Pojmenování karanténa je odvozeno z latinského slova quadraginta, v překladu jde o číslovku čtyřicet.

„Čtyřicet dní se mohlo považovat za inkubační dobu infekčních chorob včetně moři,“ vysvětluje emeritní profesor Robert Taylor ve své knize Příběhy bílých plášťů.

„Druhá možnost je, že čtyřicet dní odkazovalo na čtyřicet dní a nocí, které strávil Ježíš v poušti,“ vysvětluje zkušený lékař a medicínsky historik.

Smrtící pandemie v historii lidstva
Ostrov masových hrobů
Pasažéři a jakékoliv zboží se mohli dostat z lodí na pevninu až po uplynutí povinné doby. Ta se s novými poznatky o nemocech časem zkrátila na třicet dní, ale název karanténa se zachoval.

Město využívalo na izolaci ostrůvky v benátské laguně. Podezřelých lidí a cestovatele na nich vysadili, aby se buď vyléčili, nebo – což bylo mnohem pravděpodobnější – zemřeli.

Related posts

Plíce opraví poškozené tkáně, orgán bývalých kuřáků se regeneruje

svet v obraze

Pracovní návyk, který ničí vaši psychiku

info@press-media.cz

Máte při cvičení žaludeční potíže? Podívejte se na to, co a kdy jíte

svet v obraze

CBD: zelené zlato nebo drahé placebo?

Pediatrička: Antivaxer není moc vidět, ale je slyšet

svet v obraze

Urolog: Zvětšená prostata může způsobit vážnější problémy

svet v obraze

Leave a Comment